Kapitola 6. Setkání
Dalších pár vteřin držel Harry v náručí muže, který byl prokletím jeho existence po dobu minimálně sedm let. Severus plakal tak, jako nikdy před tím a když už neměl víc slz, nechal, aby ho držely v náručí silné ruce, ovinuté kolem jeho těla. Teď se cítil v bezpečí.
Ten moment skončil ve chvíli, když dovnitř vrazil ředitelčin domácí skřítek Tibbs. "Promiňte, lorde Potter-Blacku a profesore Snape. Ředitelka vás oba očekává ve své pracovně a chce vědět, zda jste už skončili?"
Snape upřel na Harryho prosebný pohled. "Nemůžu čelit tváří v tvář člověku, kterému tam visí portrét. Nechci ho vidět, ne teď."
Harry přikývl. Zapomněl, že Brumbálův portrét bude v ředitelčině kanceláři. "Děkujeme, Tibbsi, mohl by ses prosím zeptat ředitelky, zda by bylo v pořádku, kdyby jsme se setkali v Komnatě nejvyšší potřeby. Řekni jí, že to vysvětlím později."
Tibbs se poklonil a přemístil se.
Harry se podíval na Severuse. "Měl byste jít a trochu se osvěžil. Opravdu bych byl rád, kdybyste byl na té schůzi. Počkám tu na vás."
Severus přikývl a odešel přes dveře v zadní části pracovny. Harry předpokládal, že ty dveře vedou do jeho osobního bytu.
Tibbs se za chvíli vrátil. "Ředitelka řekla, že ona a profesor Kratiknot na vás budou čekat v sedmém poschodí."
"Ďekujeme. Mohl bys pro mě něco udělat a zařídit místnost jako nějaký společenský pokoj se čtyřmi pohodlnými křesly a čajem? Za chvíli tam budeme."
"Samozřejmě. Vždy je mi potěšením sloužit vám, mladý pane."
Tibbs znova zmizel a Sevreus vešel do místnosti. Vypadal jako vždy, na tváři maska lhostejnosti, jakoby se poslední půlhodiny nic nestalo.
"Pottere, jak to někomu někdy řekneš..." začal.
Harry muže umlčel zdvihnutím ruky. "Severusi, to, co se tu stalo, tady i zůstane. Nikomu o tom neřeknu."
Severus přikývl, vědíc,že Harry svoje slovo dodrží, tak, jak to udělal, když nahlédl do mmyslánky s jeho vzpomínkami.
Dva muži v tichosti kráčeli do sedmého patra, kde stála ředitelka školy spolu s malým profesorem formulí. Minervě stačil jediný pohled na Severuse a věděla, že něco není v pořádku. Rozhodla se večer s mladým profesorem pohovořit.
"Doufám, že nečekáte příliš dlouho?" zdvořile řekl Harry.
"Ne, právě jsme přišli."
"Výborně, jsem si jistý, že Tibbs už všechno nachystal."
Harry otevřel dveře do příjemně vypadající místnosti, která vypadala, jako menší verze nebelvírské koleje. Byly tam čtyři křesla s malým stolkem uprostřed, které stály rovnou před krbem. Na jedné straně stolu byl čajový servis a na druhé straně flaška Ohnivé whisky, karafa s vínem a několik pohárů. Harry se usmál, byl to jako návrat domů.
Následujícím 45 minut strávil Harry vyprávěním třem profesorům všeho o tomto dni a o všem, co mu řekli skřeti. Minervu McGonagallovou museli třikrát zastavit, aby nešla zničit Brumbálův portrét. Severus se ušklíbl (a uvnitř skákal radostí) a Minerva s Kratiknotem se s výkřikem postavili, když jim řekl o Ginny a Weasleyových. Všechny je překvapil Kratiknot, když se natáhl po poháru Ohnivé whisky potom, co jim Harry přečetl Raddleův dopis. Když skončil, tři profesoři vypadali, že jsou připraveni vraždit, protože všichni velmi ochraňovali mladého lorda stojícího před nimi. I když se o tom Harry nezmínil, Severus jim řekl o dopise od dědy a o tom, že Harry mu vrátil všechen Princeův majetek. Minerva k němu přistoupila a položila Severusovi ruku na rameno. V očích měla slzy, když si vzpomněla, jak tento mladý muž před tím trpěl.
"Proč by dělal takové věci? Nedává to smysl." řekla Minerva.
"Ano, musím přiznat, že jsem také v rozpacích. Nechápu, proč by Albus zašel tak daleko. I když to neschvaluji, nemůžu pochopit logiku Bradavického rituálu dědictví. Měl by zabezpečit škole ochranu, ale tomu ostatnímu nerozumím. Albus byl vždy na straně světla, ale věci, o kterých jste nám řekli, hraničí s černou magií," odpověděl Kratiknot.
"Hraničí? Donucovací kouzla, lektvary lásky, odeslání nevinného muže do Azkabanu, rozdávání Potterovského, Blackovského a Princeovského zlata, podvody... všechny tyto věci rozhodně nepatří ke světlé magii," řekla Minerva naštvaně.
"Albus nebyl temný kouzelník," řekl Filius.
"Také si nemyslím, že byl světlým kouzelníkem, s největší pravděpodobností byl šedý." předložil Harry.
"Proč zašel tak daleko? Jen aby kontroloval Harryho?" Minerva zněla, jako by jen ztěžka ovládala svůj hněv.
"Aby udělal z Harryho dokonalého, poslušného vojáka. Nemyslím si, že někdy viděl Harryho jako dítě. Viděl ho jako zbraň, kterou použil, jak uznal za vhodné." odpověděl Severus.
"Ale proč mě netrénoval? Proč blokoval moji magii? Mám na mysli; neměl bych použít všechny svoje kouzla na to, abych porazil Voldemorta? Proč mě netrénovat abych zvládl a rozvíjel svoji magii a neblokoval jí," ptal se Harry.
"Ale Temného pána jsi porazil i tak. Navzdory všem blokům na tvé magii. To by vysvětlovalo všechny testy; Kámen mudrců, Turnaj tří kouzelníků, s největší pravděpodobností to byly testy, které odhalili, zda jsi dost silný na boj i se zablokovanou magií." navrhl Severus.
"Albus hodně riskoval takovýmto testováním Harryho. Proč jít přes všechny ty těžkosti s ochranou hrady, když v tomto procese riskuje životy dětí?" ptala se Minerva.
"Jediné dítě, které bylo ve skutečnosti v nebezpečenství, byl Harry. Albus byl ochotný obětovat ho pro vyšší dobro," řekl Filius a jeho hlas byl chladný a zuřivý.
"A co Severus? Brumbál mu zničil život a odepřel mu to, o čem vždy říkal, že je největší magickou silou, lásku. Nemůže říct, že to bylo pro vyšší dobro." řekl naštvaně vypadající Harry.
"Albuse doopravdy neměl rád zmijozelské," řekl Severus.
"Ne, začal s tím ještě před tím, než jsi byl zařazený. Neřekl ani tvé matce, že tvůj děda zaplatí školní výdaje a že je ochotný se o vás oba postarat," dodal Filius.
"Možná jen chtěl Princeovské zlato a panství."
"Je s tím mnoho práce získat kontrolu nad majetkem, který za pár let může, ale ni nemusí stát vaším. Musí v tom být něco víc." řekl Severus.
"Proč Albus doufal, že zničí vztah tvého dědy k tobě?" ptala se Minerva při pohledu na Severuse.
"Nevím, co doufal, že tím dosáhne, ale to co udělal, mě dostalo k Temnému pánovi. Jediná věc, která mě roky držela spět, byla Lily, ale po našem pátém ročníku..." Severus si složil hlavu do dlaní. Minerva mu znovu položila ruku na rameno.
Skupinka seděla několika minut v tichosti, když se Harry postavil a podal Severusovi hrnek čaje, který si sice vzal, ale nenapil se. Jen s ním kroužil v rukách.
"Co uděláš s tou zlatokopkou?" zeptala se Minerva, měníc tak tématu rozhovoru. Na tváří měla klidný výraz, ale Harry zaznamenal stisknuté rty. Po letech zkušeností věděl, že je ředitelka velmi naštvaná. "Hádám, že se nechceš stále oženit?"
"Ne, svatba bude zrušená. Ujistil jsem se, že nikdo se už víc nedostane k mým trezorům a nebo domům. Oficiálně jsem vyhlásil, že s Ginny nejsem zasnoubený a mám se s ní střetnout hned, jakmile tu skončím."
"Dali jste už svatební oznámení do novin?"
"Ne, oznámím to nejdříve rodině, dnes na večeři a zítra dám něco do Věštce."
"Výborně. Dáte ty zloděje zatknout?"
"Ne, to zlato, které vzali, jim nechám. Skřeti si nemyslí, že do toho skandálu je zapletený Artur Weasley anebo ostatní Weasleyovi. A špatné rozhodnutí by mohlo zničit Arturovu pozici jako náměstka ministra magie. Všechno, na čem Artur s ministrem tvrdě pracovali, aby dosáhly, by vyšlo vniveč. Nemyslím si, že Kingsley by přežil, kdyby se zjistilo, že Artur je do všeho zapletený. Takže to chci udržet v tajnosti, jak to jen půjde..."
"Neumím si představit, že by Artur s něčím takovým souhlasil. Je to bezúhonný muž a později ti bude chtít vrátit to zlato zpátky," řekl Severus a ruce si složil na prsa.
"Já bych to jisté řekla o Molly, ale ano, máš pravdu. Artur je dobrý člověk. Také bud chtít jako náměstek odstoupit." dodala Minerva.
"Molly pochází z bohaté rodiny. Muselo to být pro ní těžké, vidět svoje děti bez toho všeho, s čím vyrůstala ona, hlavně vidět tak Ginervu. Molly dává svoje dětí dopředu před všechno ostatní. Na druhou stranu Artur klade důraz na čest a integritu. Bude těžké přesvědčit ho, aby neodstupoval," řekl Filius a nalil si šálek čaje.
"Pokud to udělá, nebude to proto, že jsem to žádal. Nechci, aby odešel z Ministerstva. Odvádí skvělou práci nejen v rekonstrukci kouzelnického světa, ale i v rozvoji vztahy s mudlovskou vládou. Nepřežijeme, jestli se Ministerstvo dostane do ruk dalšímu 'Popletalovi' anebo 'Umbridgeové'. Není to všechno jen kvůli němu, skandál by zničil šance na slušný život všem ostatním Weasleyovým, A vím, jaká bude reakce veřejnosti proti těm, kteří znesvětili jejich drahého Vyvoleného. Kariéry Billa, Charlieho a Percyho budou úplně zničené. Dvojčata přežijí, ale obávám se následků. Je lepší nechat to. Množství peněz, které ukradli, je poměrně malé, skutečný zloděj je mrtvý a s Ginny budu jednat po svém." moc vyzařující z Harryho jim nyní připomněla, že je to doopravdy Muž, který porazil Temného pána.
"Jsi si jistý, že jim dokážeš čelit? Je všechen lektvar z tvého těla už pryč?" zeptal se Severus.
"Z větší části ano. Léčitelka Marchacká řekla, že můžu pociťovat některé účinky ještě asi měsíc, ale Potterovské a Blackovské prsteny by mě měly ochránit. Nemám žádné obavy."
Filius odložil šálek a obrátil se k Harrymu. "Rád bych udělal svojí vlastní kontrolu, abyste viděl, jaké kouzla byly na vás použité. Léčitelka udělala lékařskou prohlídky, já dokážu podrobněji zkontrolovat i skryté kouzla."
Harry přikývl a postavil se. Filius udělal sérii kouzel a zlaté louče vycházející z hůlky Harryo obklopovali. Mistr formulí potom vyndal z kapsy pergamen, do kterého se vpila zlatá louče, která opustila Harryho tělo.
Filius Kratiknot se podíval na pergamen a z úst vypustil takové nadávky, které si Harry nikdo nepomyslel, že malý profesor zná. Severusovo obočí zmizelo v jeho vlasech a Minerva vypustila šokovaný povzdech. Za všechny roky, co ho znají, ho nikdy neslyšeli říct jediné špatné slovo, ani proklínat.
Podíval se na Harryho a podal mu pergamen. Filius se obrátil k ředitelce a řekl jí: "Kromě všeho, co identifikovala léčitelka Marchacká, bloky na jeho magii a donucující kouzla, tam je několik kouzel na důvěru a odpuzující kouzlo, které bylo velmi slabé, ale svého času bylo o mnoho silnější. Více krát na něho bylo uvalené paměťové kouzlo a jeho magie byla odčerpaná nejméně čtyřikrát. Bradavický rituál nechal jeho magické jádro zjizvené. Také tu je nějaké neznámé kouzlo, které na něho bylo použité ještě když byl dítětem."
Teď byla na řadě Minerva, aby vypustila z úst kletbu, když se posadila. "Jak to ten člověk mohl udělat""
"Pergamen také ukazuje, že Harry byl za ty roky týraná a bylo s ním špatně zacházeno. Jeho kosti a svaly se ne všechny úplně vyvinuly a také mu chybí několik mudlovských i magických očkování."
"Filius, mohl byste z Harryho odstranit všechny bloky a kouzla?"
"Ano, ale bude to chtít čas a hodně magie. Harry, mohl byste se sem dnes po večeři vrátit? V průběhu následujících dvou týdnů bychom mohli všechny kouzla a bloky odstranit. Také zařídíme, aby vám Poppy poskytla všechny potřebné očkování."
"Zítra mám další střetnutí se skřety s ohledem dalších věcí týkajících se mého majetku, ale ano, rád bych tu strávil týden anebo dva. A po dnešním večeru budu chtít na chvíli zmizet. Poppy mám velmi rád, ale chci jít zpět za léčitelkou Marchackou kvůli tomu očkování."
"Harry, můžeš tu zůstat tak dlouho, jak budeš chtít. Tvoje Nebelvírské dědictví je součástí hradu, tím pádem jsi jeho součástí i ty a jsi tu kdykoliv vítaný. Připravím pro tebe byt ve věži pro hosty, který to pro tebe vždy bude."
Severus se obrátil k ředitelce. "Minervo, a co Neville?"
"Jestli vám to nevadí, rád bych s ním mluvil já osobně. Bude lepší, když to vyslechne ode mě - stejné 'oběti'."
"Harry, Neville je také pozvaný na svatební večírek a tak by tam dnes měl být. Rozšířím pozvání na něho i jeho babičku a připravím pro Nevilla další byt."
Severus sledoval mladého muže před sebou. Harry prošel přes tolik věcí a stále měl v sobě sílu vytrvat. Harry nikdy nespadl do temnoty jako on; myslím, že toto je pravá nebelvírská odvaha, pomyslel si Severus. Problém byl, že Sevrus byl zmijozel a zmijozelové chtějí stále pomstu. Chtěl vidět, jak Molly Weasleyová dostane to, co jí patří. Vždy na střetnutí řádu, když k němu mluvila, si neodpustila připomínky o špinavém smrtijedovi, který je v nebezpečné blízkosti jejích dětí.
"Harry, vím, že dnes je svatební večírek, ale.. myslím, že dnes večer byste mohl potřebovat další podporu."
Minerva sledovala mladého profesora. Znala ho od jeho jedenácti let a věděla, že v tom je víc než jen 'podpořit Harryho'. A kdy mu Severus začal říkat Harry? Bylo to zajímavé, ale nyní po tom nechtěla pátrat.
"No, s ohledem na to, že svatba je zrušená, měla by to být jen normální večeře." Harry se na chvíli odmlčel a potom s úsměvem řekl: "Severusi, dnes večer můžete přijít. Ale mám dvě podmínky."
Severus jen zdvihl obočí.
"Zaprvé: umyjte si z vlasů to svinstvo."
"Není to svinstvo, je to ochrana pře teplem a výpary, když vařím škodlivé lektvary."
"....a dnes večer vařit lektvary nebudete. A zadruhé: nemůžete přijít v černém."
Minerva a Filius se smáli, když mladý nebelvír ukázal svojí zmijozelskou stránku.
Severus přikývl.
"Výborně, potom je to v pořádku. Vím, že Minerva je už pozvaná, ale bylo by dobré, kdyby jste přišli všichni tři."
"Harry, sice bych rád viděl, jak Ginerva a Molly dostanou, co jim patří," řekl Filius a střelil po Severusovi všeříkajícím pohledem, "raději bych chtěl prozkoumat nějaké kouzla, které na vás byly použity. Mám pár otázek a potřebuji odpovědi na ně ještě před tím, než se dnes večer vrátíte. Jestli s tím máte problém, samozřejmě, potřeboval bych vaší krev, je tu několik věcí, které potřebuji ověřit"
Harry zaváhal, staly se hrozné věci, když mu lidé vzali krev, ale rozuměl, proč je jeho krev teď potřebná. Přikývl, protože profesorovi věřil. Filius vytáhl malou, stříbrnou krabičku, o které si Harry myslel, že je to krabička na cigarety, ale ve uvnitř byly malé lístky, které vypadali jako tenké pergameny. Vytáhl dva lístky, z kterých jeden proměnil na jehlu a druhý na flaštičku. Potom flaštičku naplnil krví a strčil jí do kapsy. Jehlu proměnil spět na lístek, který hodil do krbu.
Tibbs vtrhl do místnosti. "Velmi mě to mrzí, ředitelko, lorde Potter-Blacku, profesoři, ale Ginerva Weasleyová čeká v krbu a chce hovořit s lordem Potter-Blackem. Řekla, že je to důležité."
"Ta dívka mě přivádí do šílenství.. Nikdy před tím jsem si toho nevšiml, ale ona mě stálé nahání a chce vědět o každém mém kroku. Před tím mi to přišlo milé, že se o mě stará, ale nyní je to proklatě otravné."
"To bylo tím lektvarem a donucujícími kouzly, Harry. Teď je lektvar z vašeho systému pryč a kouzla jsou blokované. Měl byste být v pořádku, ona je jen paranoidní, že se dozvíte o jejích zločinech."
"Harry, jsi si jistý, že se s ní dnes dokážeš mluvit? Tvoje magie vře, potřebuješ se uklidnit, jinak můžeš udělat něco, čeho budeš později litovat."
"Když jsem stál tváří tvář vrahovi mých rodičů, byl jsem velmi klidný a svou magii jsem měl úplně pod kontrolou. Nemám v plánu porušit zákon a zabít jí či ublížit jí, ale bude jí to spočítané." Tři profesoři byli sice znepokojeni, ale věřili mu.
"Tibbs, když ještě jednou přijde letaxem, řekni jí, že právě odcházím a jsem na cestě domů."
Tibbs se uklonil a odešel.
Harry vstal. "Opravdu už musím jít a vyřešit to s ní. Chci to skončit ještě před večeří."
"Samozřejmě, Harry, budeme tam a podpoříme tě. Vrátíš se s námi?"
"Ano, nechám Kráturu přinést moje věci ještě před tím, než večer odejdu z Doupěte."
"Výborně, poprosím Ogdena, hlavu domácích skřítků, aby připravil byty pro tebe i Nevilla."
"Děkuji, Minervo, profesoři. Nevím, co bych dělal bez vaší pomoci."
"Harry, jsem velmi ráda, že nám důvěřuješ natolik, že si k nám přišel pro pomoc. Víš, že tu pro tebe stále budeme." s úsměvem řekla Minerva.
"Harry, zachránil jste svět. Je to jen spravedlivé, že nyní zachráníme my vás," řekl Kratiknot a uklonil se Harrymu. "Uvidíme se večer. Jdu do Havrapárské knihovny, potřebuji udělat výzkum."
Harry se zasmál, protože když viděl odcházet malého profesora, vzpomněl si na Hermionu. "Vždy jsem se divil, jak je možné, že Hermiona nebyla v Havraspáru."
Minerva se také zasmála. "Nikdy jsem se neptala, proč jsou lidi zařazení do mé fakulty. Já jsem jen ráda, že tam jsou."
Harry a Severus v tichosti kráčeli dolů vstupní halou. Když se blížili ke dveřím, Severus promluvil: "Harry, říkal jste, že skřítkové podezřívali jen tři Weasleye?"
"Ano. Ginny, Rona a paní Weasleyovou."
"Slečnu Grangerovou ne?"
"Ne, Hermionu ne."
"Kdy spolu začali slečna Grangerová a pan Weasley chodit?"
"Někdy v šestém ročníku..." Harry se zastavil a podíval se na Severuse. "Využil Hermionu, také na ní použil lektvar."
"Večer to zkontroluji a udělám protilátku na lektvar lásky. také se zeptám Filiuse, jaké kouzlo bych mohl použít na blokování donucujících kouzel."
"Děkuji, Severusi, opravdu si toho vážím." Oba pokračovali v cestě k hlavní bráně v tichosti.
Jak tak Severus šel, všechno na co mohl myslet, bylo to, jak se jeho život za poslední dvě hodiny změnil. Otočil se a podíval se na Harryho, náhle si vzpomněl, jak se cítil v jeho náručí. Cítil, jak červená.
Harry si všiml ruměnce na tváři mistra lektvarů a předstíral, že si toho nevšiml. Nevěděl, co to způsobilo, ale doufal, že to bylo něco souvisejícího s ním.
K bráně dorazili dřív, než by se jim oběma líbilo. Harry se zastavil. "Děkuji, že jste mě vyprovodili."
Severus jen přikývl. Zdvihl pohled a podíval se na krásného muže stojícího před ním. "Děkuji za všechno, Harry, zvlášť za majetek mého dědy. Velmi pěkně děkuji."
Harry se zasekl. Nikdy neočekával, že mu Severus poděkuje. Alespoň ne bez sarkazmu a pohrdání. Nejistý, jak zareagovat, natáhl ruku, kterou Severus chytil a potřásl jí.
"Dnes jste vítaný."
Drželi si ruku déle, než bylo potřebné. Potom Harry bez jediného slova zmizel.
Severus ještě chvíli stál a podíval se na prázdné místo, než se otočil na podpatku a vrátil se do zámku.