Kapitola 22. Legenda Naga
Dokonce i se vší svou statečností měl Harry trochu strach z toho, co mu dnešní den přinese. Bude muset čelit lektvarové komunitě jako on sám a ne jako tajemný H. Black. Bude muset čelit všem těm, kterým zrušil příliv financí. Vypadalo to na rušný den plný rokování a dohadováním se s naštvanými kouzelníky. Povzdychl si, dohoda s Williamsonem byla jednoduchá, byl to příjemný a dobrý člověk zapálený pro dobrou věc, Fireforge kontaktoval Magnuse a pomocí spojení Gringottbanky se Spojenými Státy prozkoumal zdravotnické zařízení. Rozhodování o výši finančního grandu bylo lehké, souhlasil s návrhy Fireforga. Možná by mohl Fireforga požádat, aby přišel… Ne, jestli chtěl, aby ho lidé viděli jako vážného Lorda a nejen Harryho Pottera, Vyvoleného, musel to udělat sám.
Misty tiše vstoupila do místnosti a informovala ho, že je čas vstávat a připravit se.
Harry se otočil a podíval se na Severuse. Jeho milenec měl zavřené oči, no on věděl, že je vzhůru. Severus měl lehký spánek a v momentě, kdy vešla do pokoje Misty, se probudil. Harry se nad něho naklonil a políbil ho.
„Je čas vstávat, lásko. Jestli se nemýlím, plánuješ se zúčastnit těchto ranních aktivit.“
„Ano, ale nechci… nemůžeš mi napsat poznámky, nebo něco?“ řekl a přitáhl si přikrývky blíže k sobě.
„No tak, profesore, je čas jít do třídy,“ řekl Harry, když vylezl z postele a přikrývky stáhl sebou.
„Ale já jsem tu uvězněný, řekl jsi, že nemůžu opustit postel,“ Harry slyšel v Severusovém hlasu známky trucování.
„Uvěznění je zrušené, je čas vstávat, jestli vstaneš nyní, můžeme si dát společnou sprchu a já ti umyji vlasy.“
Severus už nepotřeboval žádné další přesvědčování. Vstal a následoval svého krásného milence do koupelny.
Jak očekával, ráno bylo plné konfrontací s frustrovanými a nahněvanými kouzelníky. Harry povzdychl, když se mu okolo poledne podařilo dát si přestávku a jít do restaurace naobědvat se. Spatřil Křiklan sedícího u stolu s mladým černovlasým mužem, který se Harrymu zdál povědomý, ale nevěděl si jeho tvář zařídit.
„Ach, Harry, chlapče můj, prosím, připoj se k nám.“ ukázal Horácio na stoličku a potom zavolal číšníka.
Harry se posadil a rychle si objednal něco na jídlo, co se zázračně objevilo hned před ním.
„Harry, nevím, zda si se už někdy setkal s Felipem dos Santosem, je to jeden ze Španělů a vycházející mladý mistr lektvarů, Felipe, toto je Lord Harry Potter-Black.“
Oba muži si potřásli rukami. Potom si Harry uvědomil, kde ho viděl, byl jedním ze Sangreho učňů.
„Vy jste jedním ze Sangreho mužů, že?“ podíval se Harry na muže trochu chladně.
„Ano, dnes ráno jsem složil závěrečné zkoušky z lektvarů a byl jsem ujištěný, že všechno dopadlo dobře…“ muž vypadal trochu nesvůj. Odpil ze svého nápoje a znovu se obrátil k Harrymu, „Přišel jsem k seňorovi Sangremu, abych případně dostal možnost si s vámi promluvit.“
„Se mnou?“
„Ano, včera večer zmínil, že hledáte několik nových mistrů, doufám, že bych mohl být jedním, který by přicházel do úvahy.“
„Víte vůbec, co hledám?“
„Abych byl upřímný, Lorde Blacku, před tím jsem doufal, že budu pracovat pro seňora Sangreho v jeho laboratoři, ale v současné době je všechno o pořadníku. Řekl mi, že moje práce s ním je stále bezpečná a že dostane finance od rodiny Medici… Nedávno jsem mluvil s dvojčaty a raději bych se neubral tím směrem… z toho, co jsem slyšel, zdáte se být cnostným mužem a já si nemyslím, že ať potřebujete mistry lektvarů na cokoliv, bude to nějak škodlivé pro moji duši.“
Harry muže poslouchal, ale stále si nebyl jistý, mlčky pokračoval v jídlu a neodpověděl. Po pár trapných momentech se do toho vložil Horácio, „Rodinu dos Santos znám už delší dobu. Felipeho otec byl dobrý muž, který zemřel po tom, co odmítl v minulé válce pomoct jedné i druhé straně. Právě přes Felipeho jsem domluvil Dracovi práci u Sangreho.“
Harry si všiml, že Filipeho tvář zbledla, když Horácio zmínil Draca a zeptal se, „Vy pracujete s mladým Malfoyem?“
„Ano, pane… vím, že vy a Malfoy spolu nevycházíte nejlépe, ale nebudu lhát když řeknu, že je to dobrý člověk s velkým potenciálem a když dostane skutečnou šanci, mohl by být velkým mistrem lektvarů.“
„Nezdá se vám, že je pan Malfoy ve svém životě na nože s moha lidmi?“ zeptal se Harry doufajíc, že se dozví víc o mužovém názoru na Draca vědíc, že nikdo nevěděl o tom, že ti dva se smířili.
„Malfoy ve svém životě udělal nějaké chyby, za které i zaplatil. Snaží se jít dál a udělat ze svého života něco dobré. Jeho cesta je těžká a musí na ní čelit mnoha překážkám, ale musím přiznat, že obdivuji jeho odhodlání.“
„Je to rozmazlený fracek, který si svoji cestu vydláždil sám. Jsem si jistý, že dokonce i bez rodinných peněz je pro něj život jednoduchý,“ vyzval ho Harry.
„Mýlíte se, Lorde Potter-Blacku, Malfoy to nemá vůbec jednoduché… Seňor Sangre a ostatní mu připravili těžké časy. Musí dělat všechny ty nedůstojné práce v laboratoři a nikdy si nestěžuje. Spí v bytech pro personál v laboratoři a často chodí spát bez jídla, když si šetří každý halíř, který si vydělá. Kdyby nebylo mě a mé manželky Eleny, jsem si jistý, že by nejedl nikdy… Nejsem krutý muž, pane, neomlouvám to, co udělal v minulosti, ale nenechám toho muže trpě.“
„Zdáte se vůči němu milosrdný.“
„Jak jsem řekl, věřím na druhé šance. Draco je vysoce inteligentní a jestli by se někdy dostal k někomu, kdo by si ho vzal do učení, mohl by se stát velkým mistrem lektvarů.“
„Myslel jsem si, že do učení si ho vezme Sangre?“
„Ne, nemyslím si, že Sangre by si v nejbližší době vzal někoho jako učně, ale i kdybyste nezastavili Sangremu finanční granty, Sangre neměl v úmyslu Malfoye učit.“
„Takže ho nechal jako laboratorního asistenta?“
Dos Santos se na něj díval a chvíli mlčel. Potom pokračoval, „Myslím si, že Sangre doufal, že Malfoy nakonec skončí v jeho posteli… jak jste si možná všiml, má slabost pro dobře vypadající mladé muže a doufal, že Malfoy by vyměnil laskavost za lepší úroveň…“
„Nevěřím, že by Draco klesl na takovou úroveň,“ Harry se snažil zůstat klidný, musel sebe samého zastavit od toho, aby znovu Sangreho neproklel.
„Byl byste překvapený, co byli někteří ochotní udělat, když byli velmi zoufalí, ale souhlasím, Malfoy bojoval za svoje povýšení velmi tvrdě a hledal někoho jiného, kdo by ho učil… skončil minulý týden a já doufám, že dostal lepší nabídku.“
„Draco skončil?“
„Ano, napsal mi a řekl mi, že poslal Sangremu oznámení… vlastně má štěstí, že dostal nové místo, jelikož nyní všichni ostatní, kteří pracovali v Sangrově laboratoři, budou bez práce.“
„Seňor dos Santos, zdá se, že jste dobrý muž. Jestli si vás najmu, bylo by to ve výzkumné oblasti bez žádné reálné šance na úspěch,“ zadíval se na něj Harry.
„Mám rád výzvy.“
„Vskutku,“ Harry povytáhl obočí a vzpomněl si na Severuse, „Jeden z mých přátel a já dáváme dohromady tým pro výzkum možnosti zvrátit účinky dlouhodobého působení kletby Cruciatus.“
„Mám zájem.“
„Musel byste se přestěhovat do Velké Británie.“
„Žádný problém, moje manželka a já jsme oba doufali, že dostaneme práci v Británii a těšíme se na změnu.“
„Co dělá vaše manželka?“
„Je čaromedička.“
Harry se usmál, „Severus mě na starosti složení týmu a já spoléhám na jeho rozhodnutí. Promluví si s vámi.“
„Myslíte Severuse Snapea? Kdybych dostal tu práci, pracoval bych se Severusem Snapeem?“
Harry se zamračil, „Je to problém?“
„Ne, absolutně ne! Já jen že ten muž je jedním z nejúžasnějších mistrů lektvarů na světě a nikdy nevzal nikoho jako svého učně anebo spolupracovníka… byla by čest s ním pracovat…“ Felipemu se rozzářili oči jako vánoční stromeček.
Harry se usmál při vzpomínce na minulou noc. Ano, Severu je úžasný. Jeho myšlenky byli přerušené, když zaslechl známý hlas volající jeho jméno.
K jejich stolu kráčela Rita Holoubková a její fotograf.
„Harry, zlatko, byla jsem překvapená, když jsem slyšela, že jsi v krásné Barceloně, řekni mi, kdo je tento pěkný Španěl, se kterým právě obědváš? Víš, mojí čtenáři to chtějí vědět.“
„Holoubková, jak jste se sem dostala? Tento hotel má být pětihvězdičkový, bez brouků.“
„Rito, jak se máš? Neviděl jsem tě už nějaký ten čas,“ vložil se do toho Horácio a blonďatá reportérka se na něj široce usmála.
„Ale, Křiklo, nevšimla jsem si tě, není toto útulné na malý oběd?“
„Holoubková, toto je vlastně pohovor, nic, co by mohlo vaše čtenáře zajímat. Nic, jen nudně probíhající rozhovor o věcech týkajících se majetku.“ Harry bezhůlkovou magií smazal všechno napsané na pergamenu vznášejícím se u otravné reportérky.
„Ach, ale víš, slyšela jsem nejrozkošnější řeči o tobě a jistém mistru lektvarů.“
„Ano a já jsem slyšel řeči, podle kterých jsem byl včera okolo oběda v Anglii a další pole kterých mi vyrašili křídla a do té Anglie jsem přiletěl, no, to neznamená, že je to pravda. Holoubková, jediný příběh, který vám poskytnu je to, že jsem nebyl spokojený s některými Blackovským investicemi a zrušil jsem několik grantů, které byli z mého majetku dříve poskytované, nyní věnuji víc pozornosti svému majetku osobně. Kromě toho nemám žádné věci skutečný zájem.“
„No ta, žádné šťavnaté věci, nic pro moje čitatele?“
„Holoubková, jestli přijde něco šťavnaté, budete první na mém seznamu.“
Reportérka se podívala na něj a potom na Křiklana, „Ale…“
Harry jí rychle přerušil, „Vlastně mám nějakou novinku, která by možná mohla vaše čitatele zaujmout… Včera večer jsem slyšel úžasnou mudlovskou jazzovou skupinu a byl jsem očarovaný. Každé děvče, které by o mě mělo zájem, musí mít rádo mudlovský jazz.“
Bleskobrk ožil, „A co slečna Weasleyová, má ráda jazz?“
„Abych byl upřímný, Rito, nemyslím si…“
„Ach, ano, to je dobrá novinka, ano…“
„Víte, Rito, slyšel jsem, že ta skupina bude dnes vystupovat znovu. Proč vy a váš fotograf nejdete a neuděláte pár fotek dole na náměstí…“
„Ano, půjdu, Harry, ale nemysli si, že jsem se co i jen po dobu jedné sekundy nechala oklamat. Vím, že je tu ještě nějaký další příběh,“ s tím Rita vyběhla ven.
Křiklan se zasmál a zlehka Harryho bouchl do zad, „To jsi zvládl velmi dobře, chlapče.“
„Ano, no, překvapivě má Holoubková svoje využití. Ať je to, jak chce, myslím, že na chvíli půjdu do svého apartmánu. Seňor dos Santos, budu vás kontaktovat později, když si promluvím se Severusem.“
Severus souhlasil s rozhovorem a Harry nechal rozhodnutí na něm. Neville také naznačil, že bude souhlasit s tím, koho Severus doporučí.
Harry Felipemu poslal zprávu, že se s ním chtějí potkat a oba šli do hlavní zasedací místnosti ve stanovený čas. Na cestě si Severus všiml mistra lektvarů Arjuna a rychle Harrymu povyprávěl o svitcích, o kterých ten muž mluvil. Potom nechal Severuse s Felipem a popošel k indickému mistru.
„Dobrý den, vy jste mistr lektvarů Arjun, jestli se nemýlím?“ řekl Harry a přišel k muži, který se na něj podíval nejprve šokovaně a potom s úsměvem.
„Ano, a vy jste Lord Potter-Black, je mi potěšením poznat vás. Předpokládám, že mistr Snape vám řekl o mých svitcích.“
„Ano, rád bych se na ně podíval. Existuje jen velmi málo dokumentů napsaných v hadím jazyku, proto mě vaše nabídka fascinuje.“
Indický muž se zeširoka usmál, „Ano, také mě ty svitky fascinují, jejich nalezení překonalo všechno, co jsem si kdy představil. Chrám byl starou svatyní věnovanou Naga, anebo hadím věřícím či ctitelům. Chrám samotný byl zničený už před stovkami let, ale našli jsme několik neporušených místností… jsou tam malby bazilišků a dokonce i nějaké napůl lidské a napůl hadí bytosti. Po všech stěnách jsou různá zápisy, nic podobné jsem před tím neviděl a vím, že tam jsou všechny starověké varianty sanskrtu. Je tam několik komnat, které nyní odkrýváme, ale byli jsme schopni odhalit něco, co vypadá jako knihovna s několika druhy dávných svitků. Některé z nich jsou psané v sanskrtu, ale našli jsme čtyři svitky psané v nějakém zvláštním jazyce, který byl i na stěnách. Svitky měli okolo sebe magickou auru a jsou dokonale zachované… doufal jsem, že byste s nimi mohl strávit nějaký čas a dešifrovat svitky.“
„Nemůžu vám slíbit kdy přesně, ale jsem si jistý, že bych mohl do Indie na pár dní přijít…“
„Ohromné, vím, že jste zaneprázdněný muž a za každý čas, který byste nám mohl poskytnout bych byl šťastný,“ Ind okamžitě začal zapisovat věci jako jsou kontakt, místo a další relevantní informace.
„Mistře lektvarů Arjun…“
„Prosím, říkejte mi Arjun, říká mi tak každý.“
„Arjune, všiml jsem si, že na prstě máte hadí prsten, je to symbol pro skupinu, ve které jste? Skupinu Naga?“
„Jestli máte na mysli či jsem hadí věřídcí, tak ne. Ne doopravdy. To slovo souvisí s kouzelníkem odkazuje na skupinu kouzelníků, kteří praktikují hadí magii a pracují v harmonii s hady. Žádný opravdový Naga tu nebyl už celé století. Myslím, že nejblíže k jednomu měl britský Temný pán, kterého jste porazil. Já mám hady velmi rád a udělal jsem i mnoho lektvarových výzkumů s využitím různých druhů hadů a abych byl upřímný, přál bych si mít váš dar. Ale pokud jde o moje uctívání, obávám se, že je limitované mým miláčkem Kaa.“
„Vy máte hadího miláčka?“ Harry byl vlastně rád, že mluvil s někým, kdo má rád hady. Hermiona a Ron vždy nesnášeli rozhovory o hadech, protože si je spojovali se Zmijozelem a Voldemortem.
„Ano, Kaa je kobra královská. Vlastně je nahoře v mém pokoji, většinou jí nosím sebou, ale obyčejně se při těchto činnostech začne nudit. Chtěl byste ji vidět?“
„Ano…“ Harry se zastavil. Přežil už příliš mnoho pokusů o jeho život na to, aby šel do nechráněného pokoje s mužem, kterého právě potkal.
Všimnouc si jeho pochybností se Arjun zasmál, „Nebojte se, nejsem jako Sangre, ale jestli tu chvíli počkáte, přinesu Kaa dolů.“
Muž hned odběhl a vrátil se o pět minut později spolu s krásnou kobrou královskou omotanou okolo svých ramen a ruk.
„Ahoj, krasssavče, moje jméno je Harry. Bylo mi řečené, že ty jsssi Kaa.“ Po Harryho zasyčení několik mistrů lektvarů vystrašeně couvli, jiní se na něj dívali s úžasem. Arjun vypadal nadšeně.
„Ano, nikdy před tím jsssem řečníka nepotkal, ale sssab o tobě mluvil,“ had se odplazil od Arjuna a plazil se směrem k Harrymu.
„Doopravdy? Co o mě říkal?“ Harry přemýšlel, zda měl indický mistr lektvarů i další důvod, proč se s ním chtěl potkat. Podle jeho zkušeností hady nikdy nelhali, když s nimi mluvil.
„Doufá, že bysss mu mohl pomoct sss jeho příběhy.“
„Jeho příběhy mysssslýššš sssvitky?“
„Ano, mluví o příbězích z dávných dob, kdy magický Naga používali hadí magii.“
„A chrám?“
„Byl to domov králů hadů, velkých králů, kteří chránili zem a které magie dělala krajinu bohatou a krásnou, když Naga a velcí králové žili ssspolu.“
„Král hadů, myssslíšš bazilišššky?“
„Ano, velcí králové, oni učili Naga magii hadů.“
„Kdo jsssou Naga? Jsssou to kouzelníci?“
„Ty jsssi Naga, cítím tě, můžeššš ssse ssstát hadem, máššš hadí magii.“
„Ach, rozumím. Naga jsssou kouzelnící, kteří ssse můžou přeměnit v hady.“
„Ano, sssab si přeje, aby mohl být Naga, takže by sssi mohl přečíssst příběhy.“
„Je tvůj sssab dobrý člověk?“
„Ano, je to velmi dobrý člověk, je to můj hnízdicí partner a já sssi také přeji, aby byl Nagem.“
„Hnízdicí partner, myssslýššš rodinu?“
„Ano.“
„No, raději tě dám zpět tvému sssabovi, vypadá velmi smutně, že sssi sss tebou nemůže povídat tak jako já.“
„Řekni mu, že je můj oblíbený hnízdicí partner a že mu děkuji za záchranu vajec mého druha z ohně.“
Harry se zasmál, když se had odplazil zpět ke svému pánu, který se na Harryho zvědavě díval, „Kaa mi řekl, že jste jeho oblíbený hnízdicí partner a děkuje vám za záchranu vajec jeho druha z ohně.“
Arjun se podíval na Harryho a potom na hada, který se díval zase na něj.
„Oheň… to se stalo před dvěma lety.“
„No, hádám, že toto je první příležitost, kterou měl na to, aby mohl poděkovat.“
Arjun přikývl, „Řekni mu, že mi bylo potěšením.“
Harry předal zprávu a sledoval, jak se had přesunul přes mužova ramena tak, jako by ho objímal.
„Harry, co je to hnízdící partner?“
„Rodina.“
Arjun se usmál a pohladil hada po hlavě.
Potom mu Harry řekl všechno, co řekl Kaa o svitcích a Arjun byl ještě víc nadšený.
„Je škoda, že je nemáte s sebou, jelikož nyní mám času dost,“ zasmál se Harry.
Arjun zvážněl, „Mohl bych je sem dostat za méně než hodinu.“ Po Harryho přikývnutí muž pospíchal to zařídit.
Severus se připojil k Harrymu v hale a řekl mu, že Felipe by byl dobrým přírůstkem v jeho týmu pracujícím na Longbottomových a že jeho manželka Elena by mohla být dobrou náhradou za Poppy. Chvíli spolu mluvili o plánování a řízení, když se vrátil Arjun spolu s Kaa.
Opětoval pozdrav Severusovi a Harrymu řekl, že svitku tu budou do půl hodiny.
Kaa se podíval nejprve na Severuse a potom na Harryho, „Toto je tvůj druh, cítím z něj tebe. I on míchá lektvary jako můj sssab.“
Harry se zasmál, „Ano, toto je můj druh, Ssseverusss a ano, i on míchá lektvary.“
„Severusi, toto je Kaa,“ představil mu Harry hada, který se na Severuse stále zvláštně díval.
„Harry, jak se řekne v hadím jazyce ahoj?“ zeptal se Severus a pohladil hada.
Harry zasyčel a Severu se pokusil ho napodobit, ale vyšlo z toho „Cool.“
Harry se zasmál a Severus se zamračil, když slyšel, že ho had nazval zábavným.
Potom se trio vrátilo zpět do Arjunova apartmánu, kde čekali na příchod svitků.
Kaa byl potěšený, že mohl ukázat Harrymu svoje terárium se zahřívací skalkou a miskou s vodou a řekl mu o věcech, které našel v chrámě, včetně velké místnosti, kterou archeologové ještě jen museli najít. Když o tom Harry řekl Arjunovi, muž od nadšení skoro vypadl ze svého křesla.
Konečně se ozvalo zaklepání na dveře a do pokoje vešli dva indičtí kouzelníci s dřevěnou truhlou. Harry si všiml, že venku stáli další dva; svitky zřejmě potřebovaly přísnou stráž, přece jen to byl velký archeologický nález.
Noví přicházející se na dva britské kouzelníky dívali s nedůvěrou, ale zaznamenali zjevné příznivé přijetí Harryho u Kaa.
Arjun krátce promluvil v hindštině, otevřel a vytáhl z ní dva svitky, u kterých Harry okamžitě potvrdil, že jsou psané v hadím jazyce.
První svitek detailně popisoval něco, co vypadalo jako starověká ceremonie, ve které Naga zavolal baziliška a přinesl oběti jako ovce, kozy, jeleny, opice a dokonce i tygry, výměnou za hadí moudrost.
Dva indičtí kouzelníci zapisovali každé slovo, které Harry přeložil a Arjun mu kladl mnoho otázek s ohledem možného zdůvodnění jistých věcí. Na některé byl překvapivě schopný odpovědět Kaa.
„Kdo jsou to Naga? Byli to kněží?“ zeptal se Severus.
Odpověděl jeden z indických kouzelníků, kterého Arjun představil jako Raviho, „Podle mudlovských tradic to byla skupina hadích ctitelů. Někteří z jejich lidových vědomostí říká, že to byli napůl muži a napůl hadi a mohli žít s bohy a lidmi, kouzelnické nauky uvádějí, že to byla skupina kouzelníků, kteří ovládali hadí jazyk a praktikovali hadí magii.“
„Skutečný překlad je ‚Magičtí hadí kněží‘, Naga však byli kouzelníci, kteří byli hadími zvěromágy,“ odpověděl Harry a potom rychle dodal, „Řekl mi to Kaa.“
„No, to by vysvětlovalo jisté vědomosti. Říkalo se, že nejenže mohli mluvit s chrámovým baziliškem, ale také na ně prý neměli vliv baziliškové oči,“ informoval skupinu Ravi.
„Chcete říct, že hadí zvěromág by byl schopný podívat se baziliškovi do očí a nezemřít při tom?“ užasle se zeptal Harry.
„Ano, tedy alespoň podle legendy, ale vzhledem na to, že už víc jak osm století nebyl zaregistrovaný žádný Naga, je těžké tuto legendu potvrdit,“ odpověděl Ravi, ale zvláštně se na Harryho zadíval, „Jste Naga, Lorde Potter-Blacku?“
„Proč se mě na to ptáte?“ Harry zvedl svoje mentální štíty.
„Jste hadí jazyk.“
„To byl i Voldemort a on nebyl zvěromág.“ rychle odpověděl Severus.
Muž vypadal být trochu v rozpacích a přikývl, když Harry dodal, „Ne, vlastně moji zvěromágskou formou je jelen, jako měl můj otec.“ Toto byla forma, kterou mu Brian legálně zaregistroval na ministerstvu.
Kaa se podíval na Harryho a řekl, „To není pravda, proč jsssi řekl, že nejsssi Naga? Být Naga je velká čessst.“
„Není to věc, o které chci, aby věděl každý. Neznám ho a nevím, zda by neuvrhl mě a mého druha do nebezpečí.“
Kaa přikývl a řekl, „Ano, on jen sssbírá bohatství, ne jako můj sssab, který sssbírá vědomosssti. Děláš moudře, že mu nevěříššš.“
„Nemáššš ho rád?“
„Ne, časssto říká nepravdy a říká mi velký červ.“
Harry se podíval na Raviho a řekl, „Kaa tvrdí, že mu říkáte velký červ, bere to jako urážku.“
„Chcete tím říct, že rozumí tomu, co říkáme?“
„Ano, i když ne všichni hady rozumí lidské řeči. Kaa je však magickým hadem.“
Arjun se podíval na svého miláčka s úžasem, „Může vykonat hadí magii?“
„Ne jako velcí králové, ale ano, můžu vykonat nějakou magii.“
„Doopravdy, jakou?“
„Můžu říct, že ty i tvůj druh máte před sssebou několik cessst sss velkým zlem, ale potom budete velmi dlouho šššťassstní. Můžu říct, že ty sssi do této říššše přivedl Sssmrt a uděláššš to znovu. Mohl bych také říct, že přivedeššš mému sssabovi dalšššího řečníka a že hadí magie ssse vrátí kouzelníkům.“
Harry seděl s ústy od šoku otevřenými dokořán a potom, co se zhluboka nadechl, řekl „Můžeššš mluvit o budoucnosti, tak to je neočekávané. Myssslel jsssem sssi, že máššš nějakou sssuper rychlossst anebo že můžeššš určit, kdy někdo lže.“
„Všichni hadi jsou rychlí a můžou odhalit lži. Pokud ssse budeššš cítit lépe, také bych mohl omráčit někoho ve velikosssti tvého druha a můžu se ssstát neviditelným,“ s tímto se Kaa zneviditelnil, sice Harry ho stále cítil na svých ramenou.
Ostatní šokovaně zalapali po dechu.
„Můžeššš mě to naučit?“
Kaa se znovu zviditelnil, „Ty máššš různé nadání, ačkoli nejsssem jediný, kdo tě bude učit. Později přijde dalššší, kdo toho bude ssschopný, velký král, ale ne na jeden měsssíc.“
„Bazilišššek?“
„Ano, velký král. Bude učit tebe a tvého druha, jessstli sssi zapamatuješšš, že máššš být zdvořilý a věnovat pozornossst hodinám ssse sssvitkami. Také musssíššš ješšště přečíssst dalššší sssvitek, pro tvoje hledání je velmi důležitý.“
Harry se podíval nejprve na svitky a potom na Arjuna, který se zeptal, „Co řekl, co ještě s pomocí magie dokáže?“
„Má super rychlost, může říct, kdy lidé lžou a může i někoho omráčit…“
Severus při pohledu na Harryho věděl, že to není všechno, co mu had řekl, ale rozhodl se na to netlačit.
„Také mi připomněl, že tady máme ještě další svitek, na který se máme podívat,“ řekl Harry snažíc se změnit téma. Všiml si, že Ravi se na něj dívá podezřívavě.
„Ano, ano, další svitek,“ řekl Arjun a ujistil se, že jeho dva písaři mají dost pergamenu.
„Prosím, přečtěte to doslovně, Lorde Potter-Blacku,“ promluvil Ravi a umístil magické vrko na pergamen.
Harry pohledem proběhl svitek, byl to příběh anebo s největší pravděpodobností historická událost, vzhledem na varování Kaa.
Harry začal číst:
„V roce černého Slunce a Měsíce za vlády velkého krále Dharmpala, kdy bylo všechno klidné a harmonické, potuloval se po zemi velký had Manasa přinášející všem mír a prosperitu. Za svítání se rozhlížela po krajině a mezi skalami na severu jezera Manasarovar spatřila silné, magické světlo. Vydala se k němu a potom tam uviděla na skalách ležícího polomrtvého garuda. Instinkty jí říkali, aby ho nechala tam, kde je, ale jeho krása překonala všechno, co do té doby viděla a tak se okolo něj ovinula a vzala ho zpět do chrámu k magickému hadímu knězi, aby ho vyléčil.
Hlavní hadí kněz se podíval na muže s křídly a varoval Manasu, že by měl být zničený. Avšak ona kvůli své lásce ke všemu mocnému a krásnému na slova hadího kněze nedbala. Ostatní velcí králové její rozhodnutí zpochybnili, ale neublížili mu. Byl pod ochranou jejich královny.
Když se garuda probudil, viděl, že je ve světě svého nepřítele a schoval si křídla do svého těla tak, aby je neurazil či nerozhněval. Magičtí knězi ho vykoupali v mléku, oděli jeho nahé tělo a dali mu jejich posvátný šperk – Oko Shivy, který mu umožnil dívat se do tváře velkým králům. Mladý hadí kněz Priya se stal jeho hlasem ke králům a chodil s ním všude tam, kam šel on.
S jeho křídly z dohledu zapomněli magický hadí kněz na to, že ten muž byl vlastně garuda a strávil s ním mnoho Sluncí mluvením o hadí magii a způsobech hadích mužů. Mladý garuda prosil, aby se mohl naučit magii hadů, ale bylo mu řečené, že někdo jako on nemůže být učený.
Během noci Deepavali, když na obloze nebyl měsíc ani hvězdy, vytáhl garuda svoje ohnivá křídla a meč a sťal královnu Manasu zatímco spala. Ostatní velcí králové od hněvu zařvali, ale nemohli svého nepřítele zabít, jelikož ho Shiva před jejich magii chránila. Garuda oslepil velké krále a zničil jejich hnízda. Pro sebe ukradl mláďata princezny Naginy a zničil přední část chrámu. Nejstarší z nich schoval všechny háďata a držel je pryč od ohně, a obětoval svoje tělo, aby chránil ty zraněné.
S Naginyi a Priyem po boku si garuda podmanil celou zem a zničil všechny, kteří hadí muže milovali a chránili. Sobě nechal všechno bohatství a lidem nechal jen smrt a zkázu. Každý rok na znovuzrození slunce mu všechny dědiny obětovali svoje krávy, nejlepší obilí a sedm panen. Lidé volali bohy, aby je zachránili, ale se Shivou na jeho straně byli zničeni všichni ti, kteří se garudovi postavili do cesty.
V době vlády krále Pratihara, přišla mladá magie z krajin zapadajícího slunce na břehy jezera Manasarovar. Jeho oči byly modré jako voda v jezeře a jeho magie zářila jako měsíc. Nejstarší z velkých králů předpověděl, že on by dokázal krajinu zbavit zlého garudy. Starý magický hadí kněz Suni, který byl ještě mladý, když garuda přišel a odvedl modrého použivatele magie do skrytého chrámu. Ten pomocí svých bylinek a kouzel vody vyléčil oči starým králům…“
Harry se na chvíli odmlčel, ale tiše si přečetl kousek dál. Potom se podíval na Severuse, „Tato část příběhu je mi velmi známá, je podobná tomu, co jsem četl v Salazarových denících, myslím, že kouzelník, o kterém tady píšou, je Salazar Zmijozel.“
Arjun přikývl, „Načasovaní sedí, vládl Maharaja Pratihara, tam, kde je nyní Punjab asi před 1100 lety.“
„A král Dharmpala?“ zeptal se Severus.
„Asi dva tisíce před tím.“
Harry pokračoval, „… pomocí svých bylinek a kouzelné vody vyléčil oči starým králům. Starý magický hadí kněz Suni potom odvedl modrého použivatele magie do středu chrámu, kde mladí velcí králové otestovali jeho odhodlání a jeho útočnou magii, ale držíc svoje oči zavřené a meč skloněný, odmítl mladý použivatel ublížit králům. Potom podle instrukcí hadího kněze mladého modrookého použivatele magie vykoupali v mléku a představili velkým králům.
Aby se mu odvděčili za vyléčení očí, jeden z velkých králů odměnili mladého použivatele magie kousnutím sladké hadí šťávy…“
„Co je to kousnutím sladké hadí šťávy?“ zeptal se Ravi a přerušil příběh.
„No, podle Salazarových deníků, nejstarší z bazilišků, který je považovaný za vůdce anebo prince, ho vlastně kousl do krku. Baziliškové mají velmi silný jed, který normálně zabíjí v průběhu jedné minuty, ale jestli si to bud přát, had do jedu přenese část své vlastní magie. To je to, čemu říkají sladká hadí šťáva. Znamená to, že jed není jedovatý. Pro Salazara to znamenalo, že dostal dar hadího jazyku spolu se znalostí hadí magie a odolností proti jakémukoli hadímu jedu. Avšak jeho dědicům byl předaný jen dar hadího jazyku,“ vysvětlil Harry.
„…jeden z velkých králů odměnil mladého použivatele magie kousnutím sladké hadí šťávy, která ho udělala nemocným na celý přelom měsíce. Když se mladý magický použivatel probudil, mohl se podívat velkým králům přímo do očí a volně si s nimi povídat. Magický hadí kněz ho pojmenoval Arjuna…“
„jméno Arjuna znamená ‚jasný‘, ‚zářivý‘, anebo ‚stříbrný‘.“ vysvětloval Arjun
„… Magický hadí kněz ho pojmenoval Arjuna kvůli jeho stříbrné záře magie. Mnoho měsíců hadí kněží a velcí králové učili Arjuna magii hadů. Potom s hadím knězem po boku, šel velký Arjuna do garudového údolí, aby odplatil zlu, které přinesl na zem.
Boje trvali dva měsíce, dokud Arjuna nezabil zlého Priya a nepřesunul se do garudového hradu. Pomocí mocné magie zastavil garudové ohnivá křídla a ohnivý meč. Arjuna bojoval s tím zlým mužem a pomocí meče Kali zničil Oko Shivy. S ničím, co by ho chránilo před magii velkých králů, zlý garuda zemřel, když mu na pomoc přišla jeho věrná služebná Nagini. Když viděla, že je její pán mrtvý, obrátila se k Arjunovi, ale byla zabita hadím knězem, kterého zradila.
Vzali garudovo tělo na hradní dvůr, kde hadí kněz postavil velkou hranici a zapálil tělo plamenem dvou Sluncí, až zůstal jen popel. Potom byl popel rozptýlený ve větru.
Po návratu do chrámu velcí králové odměnili vznešeného Arjuna svitky hadí magie, úlomkem Shiviného oka a vejcem jednoho z králů. Velký Arjuna potom odešel zpět domu do krajiny zapadajícího Slunce.“
„Tak a je to.“ řekl Harry a vzhlédl k ostatním. Svitky podal Arjunovi.
„Nepíše se tam, co se stalo s chrámem anebo jak byl nakonec zničený?“
„Ne, mám podezření, že tento záznam napsal Naga Suni, chrám mohl být zničený po jeho smrti a nezůstal nikdo, kdo by tu událost zaznamenal.“ odpověděl Harry.
_Harry, mnohokrát vám děkujeme za vaši pomoc, dali jste nám víc, než jsme očekávali. Děkujeme,“ řekl Arjun, když vstal a krátce se Harrymu uklonil. Harry mu úklon vrátil.
Severus se zvedl na odchod, ale Kaa rychle Harrymu řekl, aby počkali. Arjun objednal čaj a tak Severus s Harrym zůstali. Ostatní dva kouzelníci vzali svitky a prostřednictvím mezinárodního přenášedla se vrátili zpět do Indie.
Harry řekl Arjunov, že Kaa nevěří Ravimu a překládajíc slova Kaa mu také poradil, že by se ho měl zbavit.
Harry jim dvěma oznámil, že Kaa má ještě moc prorokovat a řekl Arjunovi, že by si měl sehnat asistenta, který by mu pomohl a že s jeho pomocí se hadí magie vrátí. Arjun byl skoro zaplavený slzami štěstí v době, kdy Severus s Harrym odcházeli.
Když se vrátili do svého pokoje, řekl Harry Severusovi všechno ostatní, co mu řekl magický had.
„Jsi si jistý, že řekl, že bazilišek bude učit i mě?“ zeptal se Severusovi potřetí.
„Ano, Severusi. Abych byl upřímný, nejsem si jistý, zda chci potkat dalšího živého baziliška. Vlastně po setkání s tím posledním jsem měl noční můry ještě několik měsíců.“
„Doopravdy? Proč jsi mi nic neřekl, mohl jsem…“ díval se na Harryho soucitným pohledem Severus.
„Mohl jsi co, Severusi? Kdybych za tebou přišel, dal bys mi trest anebo bys mě ponížil před celou třídou. Ne, lepší bylo nechat si svoje noční můry pro sebe.“
„Neudělal by to. Já bych…“ Severus se odmlčel. Harry měl pravdu. K tomuto mladému chlapci se choval jako bastard.
Severus se na něj podíval a potom se mu posadil na kolena s hlavou opřenou o rameno svého druha.
„Je mi to líto, Harry. Choval jsem se k tobě jako bastard. Mohl bych říct, že jsem to dělal proto, abych chránil imidž špiona, ale upřímně, byla to jen chorá pomsta tvému otci. Promiň, udělal jsem ti ze života peklo.“
Harry si povzdychl a chvíli neřekl nic. Potom však políbil Severuse na vrch hlavy. „Co se stalo, stalo se, Kaa řekl, že budeme čelit mnoha zkouškám a potom budeme mnoho let šťastní. Dívejme se raději dopředu než dozadu.“
Severus si povzdychl, Harry neřekl, že mu odpustil, ale aby bylo fér, třeba uznat, že ten chlapec kvůli němu doopravdy trpěl. Snažil se od něj prostě dostat pryč, ale Harry ho pevně držel.
Po několika minutách si Harry znovu vzdychl a potom řekl, „Děkuji ti za omluvu.“
Dále oba mlčeli, dokud nepřišla Misty, která jim oznámila, že je skoro čas jít dolů do velkého sálu na rozlučkovou slavnost.
Harry šel do pokoje, osprchoval se a převlékl se do zeleného formálního hábitu s Potterovským a Blackovským erbem a vzal si ji hůl s lví hlavou.
Trpělivě čekal na Severuse, obvykle byl on tím, který přicházel později.
V té chvíli se ozvalo zaklepání na dveře. Harry dveře otevřel, stál tam zaměstnanec hotelu s malým balíčkem v ruce. Po tom, co ho Harry rychle zkontroloval, zda na něm nejsou nějaké kletby, balíček otevřel. Byla v něm flaštička s bílou tekutinou spolu se vzkazem. Ve vzkazu stálo, že je to od Arjuna, který jim ještě jednou poděkoval za pomoc. Flaštička obsahovala dobrovolně darovaný jed od Kaa.
Harry roztržitě zavřel dveře. Zavolal Misty, aby sbalila flaštičku do Severusové lektvarové truhlice.
Dveře do Severusového pokoje se otevřely a Severus z nich vystoupil oblečený v černozlatém hábitu, který označoval jeho novou pozici jako člena rady Spolku lektvarů.
Harry se zahleděl na svého druha, byl na něj tak hrdý. Zasloužil si každou poctu, která mu byla daná. Stál ve dveřích a díval se na svého přitažlivého druha.
Misty se podívala na svého pána. „Pane Severusi, gratuluji vám. Vy si zasloužíte takovou velkou čest. Už byl nejvyšší čas, abyste dostal tento hábit.“
„Děkuji ti, Misty.“
Popošel blíže a nesměle přemýšlel, co řekne jeho partner.
Harry se na něj ještě jednou podíval, vykročil dopředu a uvěznil Severusovy rty v hlubokém polibku.
Vzápětí se v místnosti zablesklo a oba muži se otočili, aby viděli fotoaparát, který právě mizl otevřenými dveřmi.
Harry se rozběhl ke dveřím a doširoka je otevřel. Spatřil Ritu Holoubkovou měnící se na brouka a jejího fotografa, který běžel směrem ke schodům.
„Och Bože…“